úvod » články » Kamarádi z Marsa Dabbab

Kamarádi z Marsa Dabbab

Byl jednou jeden dugong, mořská kráva hanlivě řečeno, který se nechával celkem pravidelně ošmatlávat od kolemplujících potápěčů v egyptské zátoce zvané Abu Dabbab. Potěšení mu to asi příliš nečinilo, zánět spojivek od fotografů není nic, co by na radosti přidalo, a tak se jednoho dne rozhodl pastvinu s chutnou trávou vyklidit. Aby bylo informacím učiněno zadost, tak je třeba zmínit, že mořští biologové nejsou jednotní v počtu jedinců, kteří se pasou a nebo pásli na zdejších mořských lučinách a tak tvrdí, že se mořské krávy tu a tam v Dabbabu ještě objevují. Já sám byl zprostředkovaně svědkem dugončího zmrtvýchvstání na podzim roku 2011, kdy parta maďarských potápěčů po návratu na základnu švitořila celý večer cosi vzrušeně svojí melodickou mateřštinou a z ní co chvíli vyskočilo všem srozumitelné slovo „dugong“. Tak věřme, že v Dabbabu k tomuto setkávání stále ještě dochází.

Ale na téhle louce nejsou jenom mořské krávy. Zcela po zásluze se tak dají nazývat i karety obrovské, želvy olbřímích rozměrů, kterým zdejší trsy „šťavnaté zeleně“ také nadmíru chutnají a díky svým krunýřům snad i lépe odolávají nájezdům zvědavých potápěčů. Fakt je ten, že výkřik: „Jedeme do Dabbabu“ je pokaždé uvítán a je tak jisté, že opět nejméně jedno dopoledne se budeme pod vodou koukat i na něco jiného, než na zástupy barevných rybiček a změť mořských korálů v domácí zátoce na základně Marsa Shagra. www.seawaydiving.cz

I letos v létě ( pro upřesnění – léto 2012 ) to tak bylo. Nastoupili jsme z pláže do vody, dílem s ocelovými plícemi na zádech, dílem jen „na hubu“, jak každému milo. Já vyrazil po hladině se svou drahou Libuškou, snad abych jí uchránil od případných nebezpečenství, jako třeba od želvích drápků a tak podobně. Samozřejmě jsme pod sebou za malou chvíli uviděli na dně typickou dabbabskou hroudu, pasoucí se karetu obrovskou se dvěmi přilepenými torpédy, žlutozelenými metrovými remorami. Protože víme své, počkali jsme si chvíli na hladině, želva se po čtvrt hodině potřebuje nadechnout a je jí úplně jedno, jestli jí tam nahoře očekává lidská postavička či nikoliv. A tak se také stalo. Statný želvák vyrazil pro doušek vzduchu a blízké setkání bylo dokonáno. A tak to šlo pořád dokola, jediná změna snad byla v tom, že některá želva neměla na sobě remory dvě, ale jenom jednu. A taky, že některé měly malé ocásky, což byly samice a některé pořádnou kládu, takže samci. Protože už mě želvy přestaly bavit, našel jsem si další kratochvli, zdejší žraloky kytarové, správně nazývané Kytarovci jemenští. Je to ryba, něco mezi žralokema rejnokem. Pokaždé když jsem se tady potápěl s lahví na zádech, bylo dost těžké se k nim přiblížit, bublinky jsou bublinky. Takhle „na hubu“ to bylo o mnoho lepší. A tak jsem aspoň trochu ukojil svou fotografickou potřebu rybí dokumentace. I když si ty obrázky umím představit ješte lepší.

Najednou slyšíme vysoké pískání. „To si zase někdo z potápěčů hraje s píšťalkou“, byla naše první reakce. Pak už to bylo jasné, někde tu jsou delfíni! A taky ano. Pod námi se objevila naše úderná potápěčská jednotka,vedená jedním statným kytovcem, tři další se udržovali ve větší vzdálenosti. Parta jako na nože vzatá mastila za zvířetem, když v tom vedoucí delfín spatřil na hladině Líbu a rozhodl se jí políbit. Samozřejmě, že v tom okamžiku se mi zrovna ukládal předešlý snímek do RAWu a dojemné vteřinové setkání jsem prošvihnul. Klasika! Ale fullframe zrcadlovku si kvůli tomu do vody nepořídím, fakt ne. A tak jsme chvíli skotačili ve vlnkách s těmito milámi zvířátky před sebou, až najednou frnk, a bylo zase slyšet jen to jejich pískání…

A protože želv a žraloků není nikdy dost, setkáváme se s nimi pravidelně nejen v zátoce Abu Dabbab, ale také na naší oblíbené základně Marsa Shagra Tam jsou zase navíc k vidění i miminka žraloků „black tip“, která mají svojí mateřskou školku na mělké plošině útesu, těsně pod okny zdejší restaurace. O kladivounech na nedalekém Elphinstone reefu ani nemluvě…

Na závěr bych chtěl ještě dodat, že želvy ( ale také dugongové a žraloci ) jsou v Egyptě pod kontrolou mezinárodní organizace HEPCA ( http://www.hepca.com/ ),

která je dlouhodobě monitoruje. Většina z nich má také, a to nejen pro lepší identifikaci, svoje jména. A tak se už nějaký čas kamarádíme nejen s Aminou, ale také s Helmym a mnoha dalšími…

 

NOVINKY

Nové články

Smutný víkend


Vzpomínky na Sinaj


Marsa Shagra 2016


Islas Medeas


Axáček


Nové Galerie

COPYRIGH

Všechny fotografie a články v této internetové prezentaci jsou zatíženy autorským právem ve prospěch Václava Kříže. Nic, co je zde prezentováno, nesmí být reprodukováno, tištěno, publikováno nebo jinak dále distribuováno bez písemného souhlasu autora. Povolení pro využití materiálů je možné získat na vckriz@seznam.cz.